Novopačtí skauti si zahráli na speleology

18.04.2013 08:20

 

My starší novopačtí skauti nazývaní Roveři, Rangers a oldskauti jsme přijali pozvání od kamarádů speleologů k návštěvě Moravského krasu.

Celí natěšení jsme se vydali auty  na Moravu s představou, že tam na jihu bude teplo a že se konečně ohřejeme. Ale kdepak, čekala nás krutá zima a ještě větší hromady sněhu, než jsme byli zvyklí v tu dobu na Pace. Tentokrát nám přívaly sněhu vůbec nevadily, jelikož jsme se ujali prozkoumávaní jeskyní místního krasu. V jeskyních je celoroční konstantní teplota kolem 8°C, tudíž jsme se tam chodili vlastně ohřát.

Ihned v pátek večer jsme se převlékli do overalů, či jiného oblečení, holínek, rukavic atd. a vyrazili za doprovodu jiříkovských skautů a místních speleologů do naší první jeskyně nazývané Mastný flek. Je nutno podotknout, že všechny jeskyně, které jsme tento víkend zdolávali, jsou jeskyně veřejnosti nepřístupné, jsou zamčené a může se do nich pouze za doprovodu speleologů. Nejsou to tedy jeskyně jak je většina z nás zná, s chodníčky schůdky atd, ale tyto jeskyně jsou plné žebříků, lan, úzkých chodbiček, plné bláta a někdy i vody.

Jeskyně Mastný flek byla opravdu příhodná svému jménu, bylo v ní spoustu mastného bahna, kterým jsme se museli brodit, plazit, ale zas na druhou stranu jsme se lépe protáhli štěrbinami, do kterých bychom se za normálních okolností nevešli.

Druhý den ráno jsme se vydali na brigádu, která spočívala v pomoci místním speleologům s objevováním nových jeskyní. Těžili jsme hromady bahna z jeskyní, chodeb a chodbiček, ze kterých jsme přepravovali bahno v kyblích až na povrch. Místy se chodilo po visutých žebřících, místy jsme se plazili  v chodbičkách, do který se sotva vešel kýbl, natož osoba tlačící kýbl před sebou. Celou dobu jsme pracovali s vidinou, že to budeme právě my, kteří objevíme nějaký obrovský dóm. Bohužel jsme to štěstí neměli, tak snad příště.

Odpoledne nás speleologové vzali za odměnu do krásných obrovských jeskyní pojmenované Vintoky a Nový lopač. V jeskyni Vintoky jsme zažili spoustu dobrodružství v podobě plazení se nekonečnými plazivkami - chodby byly tak úzké, že se nelze ani otočit, někdy ani nadechnout. Prošli jsme si  také podzemní feratu, lanové žebříky a to vše za všudypřítomné krásné krasové výzdoby a spících netopýrů.

Druhá jeskyně Nový lopač byla zajímavá tím, že tato celá jeskyně byla v aktivním korytu řeky, což znamená, že po sestoupání po 40 metrovém žebříku jsme se museli vrhnout do koryta řinčící podzemní řeky. Procházeli jsme také po ocelových lanech zavěšených nad hladinou, rozpírali se mezi skalami, opět jsme se plazili, lezli jsme po žebříkách, procházeli skrz krásné podzemní vodopády, nad vodopády, pod vodopády... Dělali jsme vše pro to,  abychom se co nejméně namočili ve 2°C teplé vodě. Po zhruba 100 m snažení jsme stejně zjistili, že voda nad námi vítězí, že nemá cenu s ní bojovat a že bohužel budeme muset každé dvě minuty vylévat holinky plné vody, jelikož vám do nich nateklo vrchem. Někteří měli tu smůlu, že jim nepomohlo ani vylévaní holinek, jelikož spadli do vody až po bradu. O to rychleji jsme se vraceli zpět do tepla na krásnou základnu místních speleologů.

Byl to opravdu povedený víkend plný adrenalinu, kde si spousta z nás sáhla na dno nejen fyzické, ale i psychické. Všichni jsme se ve zdraví vrátili s obrovským množstvím zážitků a zkušeností a s vědomím, že jsme zas trochu více posilněni do běžného života.

 

—————

Zpět